Stavební spoření

Stavební spoření je dnes již velmi málo využívaný produkt na vytváření střednědobé rezervy a zhodnocování prostředků. Hlavní důvodem je, že prostředky ukládané na stavební spoření se nijak nevalorizují, resp. nedrží krok s inflací.

Samotné spoření probíhá tak, že k prostředkům, které klient zašle na svůj vkladový účet stavebního spoření za rok, přidá stavební spořitelna od státu příspěvek ve výši 10 % z roční úložky, maximálně však 2 000 Kč. Samotný zůstatek se tak potom ještě úročí procentem, které je pevně dané při sjednání smlouvy. Dnes bývá ve výši 0,5 – 1 %. Vždy ale platí, že 2 000 Kč ročně státního příspěvky je maximum na jedno rodné číslo účastníka stavebního spoření. Takže pokud se někdo rozhodně, že chce mít několik smluv stavebního spoření, víc jak zmíněné 2 000 Kč za rok nedostane.

Každé stavební spoření má tzv. vázací dobu. Tedy dobu, po kterou musí být prostředky na stavebním spoření uloženy. Pokud by do nich klient chtěl zasáhnout dříve, může, ale nedostane ke spořeným prostředkům státní podporu a zaplatí stavební spořitelně výstupní poplatek. Tato vázací doba, je vždy 6 let a případný výstupní poplatek je ve výši 0,5 – 1 % z cílové částky.

Samotné poplatky jsou u stavebního spoření důležitou kapitolou. Kromě výše zmíněného výstupního poplatku, hradí na začátku smlouvy klient i vstupní poplatek. Tedy v tomto případě je to 1 % z cílové částky. Cílová částka stavebního spoření je maximální hodnota naspořených prostředků na smlouvě, včetně státních příspěvků a zhodnocení.

Dalším poplatkem, na který si dát pozor při výběru stavební spořitelny, je poplatek za vedení účtu, za zasílání výpisu nebo za překročení cílové částky. Díky samotnému poplatku za vedení účtu stavebního spoření se velice často stává, že pokud klient spoří cca 500 Kč měsíčně, státní příspěvek mu tak pokryje pouze poplatek za vedení účtu, takže stavební spoření je pro něj jen nelikvidní spořící účet.